Co je PBFD ?

Michael Stanford BVSc, FRCVS

Nemoc zobáku a peří papoušků (Psittacine Beak and Feather Disease) je velmi běžné onemocnění v
chovech papoušků v Evropě. Je způsobena malým virem patřícím mezi cirkoviry.
Virus způsobuje jak akutní, tak chronickou formu PBFD v závislosti na věku, v němž se papoušek virem nakazí a na aktuálním stavu jeho imunitního systému.

Při typické akutní formě bývá papoušek nakažen přibližně do věku 10 týdnů a virus poškodí imutnitní systém nevyzrálého mláděte. V těchto případech zpravidla těžké poškození imunitního systému vede ke smrti v důsledku sekundárních infekcí.

Při chronické formě, která většinou vzniká po nakažení po 10 týdnu věku, dochází k napadení rostoucích buněk peří a zobáku, což vede ke známým projevům tohoto onemocnění. Při poškození zobáku může během několika měsíců až let dojít k velmi bolestivému stavu, že papoušek není schopen kvůli bolesti obáku jíst. Peří je nekvalitní a většinou také bolestivé na dotek.
Ptáci, kteří se nakazí až po 16 týdnu věku jsou zpravidla schopni si proti onemocnění vytvořit protilátky a
neonemocní, tedy nevykazují klinické příznaky. Není však vyloučeno, že se na určitou dobu stanou
přenašeči PBFD.

Virus je v evropských chovech ptáků i mezi ptačími mazlíčky běžný. Volný pohyb ptáků po Evropě usnadňuje šíření viru. Společné karanténování ptáků z různých zdrojů v jedné místnosti nebo hale umožnuje přenos onemocnění např. péřovým prachem, protože virus PBFD je velmi odolný v prostředí.

Protože tento virus je velkou hrozbou pro mláďata papoušků, měli by se o něj zajímat především
chovatelé ptáků, obchodníci a lidé, kteří si chystají papouška pořídit.

PBFD se diagnostikuje nejčastěji pomocí metody PCR. Zjednodušeně řečeno - tato metoda
vyhledává cíleně virovou DNA ve tkáni (většinou krev nebo peří) odebrané z vyšetřovaného ptáka.
Je to velmi přesná metoda, avšak jak falešně negativní, tak falešně pozitivní výsledky se objevují
hlavně kvůli špatnému odběru vzorků. Je-li tedy vzorek pozitivní, je třeba ho odebrat znovu např. za
měsíc. Stejně tak je třeba si uvědomit možnost falešně negativního výsledku. Otestovat na PBFD
lze i stěry ze stěn a vybavení ptačího chovatelského zařízení. Mezi nejdůležitější fakty týkající se
PBFD patří jeho vysoká odolnost v prostředí. Nejčastěji je virus šířen infikovaným péřovým
prachem. Přežívá na oblečení, na stěnách, inkubátorech a různém vybavení místností až několik let.
Také je velmi rezistentní k mnoha čistícím prostředkům. Je-li jednou chov kontaminován virem
PBFD, zůstane vždy jeho potenciálním zdrojem, i když jsou nemocní ptáci odstraněni. Např.
dotknete-li se nakaženého ptáka, na svých rukách můžete virus přenést do zcela jiného chovného
zařízení nebo obchodu, apod.
Na PBFD neexistuje cílená efektivní léčba. Léčba interferony vyžaduje ještě mnoho výzkumných
prací. V USA existuje vakcína, její účinnost je však sporná. PBFD lze tedy pouze předcházet.
Důsledné dodržování preventivních opatření je jedinou ochranou proti PBFD.

F 10 je desinfekce vyráběná v JAR a mezinárodně používaná v chovech drůbeže a pštrosů. Je
ověřená bezpečnost přípravku při inhalaci i kontaktu s ptáky. Má široké spektrum účinnosti proti
mnoha ptačím virům (včetně Newcastelské choroby), bakteriím a houbám (včetně Aspergillus spp.)
Autor v jedné studii prokázal, že původně kontaminované chovné zařízení bylo po použití F10 v
koncentraci 1:100 zcela prosté viru.
F 10 je možné aplikovat sprejováním přímo na papoušky. Lze to provádět mlžením, které se běžně
pravidelně aplikuje v chovech drůbeže. Lze to však provést levně a jednoduše pomocí
zahradnického zavlažovacího zařízení.

Kupujete-li nového papouška, měli by jste dodržet několik doporučení:
1. Karanténovat nově příchozího ptáka odděleně od stávajícího chovu, nejlépe v jiné budově a
pokud možno by se o něj měl starat člověk, který se stávajícím chovem nepřichází do
kontaktu.
2. Vezměte v den příchodu vzorek na PBFD i když má příchozí pták certifikát s negativním
výsledkem.
3. Pokud je pták znovu negativní, můžete ho po 42 denní karanténě zařadit mezi stávající
ptáky. Pokud je pozitivní, vraťte ho prodávajícímu a důkladně asanujte místnost, kde pták
pobýval.

Odchováváte-li mláďata na prodej:
1. Otestujte každé mládě na PBFD ještě před prodejem a dejte kupujícímu certifikát.
2. Otestujte celý chov dospělých ptáků a potom udržujte uzavřený chov.
3. Testujte stěry z inkubátorů a odchoven na PBFD dvakrát do roka. Udělá se stěr ze stěn a
vybavení odchovny a následně se zašle na PBFD test.
4. Nenechte potenciální zákazníky sahat na mláďata, jsou možným zdrojem infekce.
5. Cokoli do chovu přibude, je nutné karanténovat 42 dní a během této doby otestovat na
PBFD.
6. Používejte různé oblečení v různých odděleních svého chovu nebo nechte pouze jednoho
ošetřovatele se starat o jedno oddělení.

Jste-li „pet shop":
1. Nechovejte andulky a korely ve stejném vzdušném prostoru, kde chováte velké papoušky.
Menší druhy papoušků jsou častými přenašeči viru.
2. Otestujte všechny velké papoušky před prodejem. Než znáte výsledek, karanténujte je.
3. Zvažte držení mláďat velkých papoušků za sklem, zabrání se tak možnému přenosu viru od
zákazníků.
4. Nekupujte papoušky od kohokoliv. Vždy trvejte na tom, že papoušek musí být testován na
PBFD.
Dostanete-li pozitivní výsledek PBFD:
1. Nevykazuje-li pták klinické příznaky, karanténujte jej a po 90 dnech ho znovu otestujte na
PBFD. V této době může aktivitou imunitního systému dojít k eliminaci viru a vzniku
odolnosti ptáka vůči tomuto onemocnění. Je-li druhý výsledek pozitivní, je vhodné zvážit
další postup individuálně. Eutanazie je jednou z možností.
2. Vykazuje-li pták klinické příznaky, postup je opět individuální, ale je vhodné zvážit
eutanazii.
3. Otestujte všechny ptáky, kteří s ním byli v kontaktu, stejně tak zařízení a prostory kolem.
Snažte se vypátrat původ viru.