Náš KEVIN

 

O pořízení papouška žaka jsme se rozhodli po shlédnutí pár videí a přečtení několik článku dne 20.12.2011. Ještě tentýž den jsme na internetu našli výborné chovatelé z Brusovic a vyjeli pro svého nového člena rodiny, člena naší smečky. Zjistili jsme, že se narodil 17.9.2011, a tudíž je vhodná doba odloučení od matky. Přítele hned napadlo jméno, vlastně ani nevím proč zrovna to, ale vyslovil jméno KEVIN a bylo jasné, že už to tak zůstane. Cesta byla velmi nedočkavá se zájmem poznat Kevina a s trochou nervozity jak bude na nás reagovat. Chovatelé byli krásným příkladem lidí, kteří milují zvířata, vlastně žijí jen pro ně. Dům byl v nádherné oblasti, blízko lesa, zároveň ve středu louky a přizpůsoben chovu papoušků. Z jednoho pokoje byla zhotovena voliéra pro papoušky žaka a ary. Hned jsme uviděli krásné žaky, kteří byli natolik ochočeni, že když vstoupil majitel dovnitř hned jej přivítali láskou. Vzali našeho Kevina aby nás seznámili, chvilku se zdráhal, ale poté vylezl na mou ruku a já hned věděla, že už jej nikdy neopustím. Měla jsem strach, ještě nikdy jsme neměli takového papouška, navíc to není žádné malé ptáčatko, ba naopak, již v tak brzkém věku jsou to velcí a mohutní papoušci. Vlastně jsem si hned uvědomila, že krabička na převoz v autě, kterou jsme vzali sebou nebude dostačující. S majiteli jsme strávili nějakou dobu se snahou dozvědět se, možná co nejvíce o chovu a výchově tohoto druhu. Žako nás zaujal hned na první pohled, tak hravý a tak nebojácný, nebyl plachý, ale naopak zvídavý. Procházel se po mé ruce a vypadal jako by vnímal i mé pocty jemného strachu, nedělal žádné unáhlené pohyby, nepokoušel se kousat ani štípat, prostě nic, co by nás mohlo odradit. Naopak, chtěl se mazlit a my se do něj hned zamilovali.

 

Touhle cestou bych ještě jednou chtěla moc poděkovat vstřícným a velice milým chovatelům. Kevin je naprosto úžasně připraven pro další, nový život s námi a to jen zásluhou lásky a trpělivostí chovatelů od Kevinova narození. I za to, že jsou nám stále telefonními spojenci v případě rady při výchově.

 

Cestou domů nám dal jasně najevo, že v krabičce prostě nebude. Začal si vykousávat cestu ven, nejprve hlava a poté vylezl celý. Seděl na ruce a kochal se krajinou kolem něj. U obchodu jsme se ještě zastavili pro pár hraček a hlavně pro pestrou stravu. Ten den jsme koupili i klec a krásně ji vyzdobili.

 

 

Kevin krásně zapadl do naší smečky, hned byl se všemi seznámen - tedy zlatý retrívr Angie, špic Marley a kocour Pucyk. První den spíše jen tak po nás koukal, ale na druhý den již chtěl ven........potřeboval být u všeho, u běžných domácích povinností, u sledování televize, čtení knihy a vše pěkně komentoval svými zvuky. Jakmile jsem pustila vodu se snahou umýt nádobí, hned byl u mě a koupal se v umyvadle. Jakmile jsem si sedla a začala číst nebo koukat na televizi hne byl u mě a chtěl se mazlit. Prostě náš miláček. Hodně rychle si zvykl na celou smečku a hlavně na naší rodinu.